Článek Miloše Doležala popisuje události, které následovaly po tzv. Čihošťském zázraku v kostele Josefa Toufara, detaily o přislušníku komunistické Státní bezpečnosti Ladislavu Máchovi, který Toufara umučil, a několik náznaků toho, jak Mácha své činy (ne)reflektoval ve svém dalším životě.

Na dvoustranu s článkem jsem nakreslil Toufara otočeného k zatýkajícímu Máchovi zády, dívá se na kříž. Jde samozřejmě o symbolický obraz, k únosu ve skutečnosti nedošlo za bílého dne a proběhlo jiným způsobem.

Můj návrh rozvržení ilustrace a textů na dvoustraně.

Následují ilustrace, které jsem nakreslil pro obálku tohoto vydání HN. Snažil jsem se respektovat barevnost, která je tam většinou dodržována. Zkopíruju sem stručné texty o Toufarovi a Máchovi z článku.

Josef Toufar (1902-1950)

Katolický kněz, jedna z prvních obětí komunistického teroru u nás.

Narozen 14. 7. 1902 v Arnolci u Polné v místním hostinci, který vedl jeho otec s matkou. Kvůli povinostem v rodinném hospodářstcí mohl začít studovat gymnázium až ve svých 26 letech. Po studiu bohosloví byl 29. června 1940 v Hradci Králové vysvěcen na kněze. V letech 1940-1948 působil nejdříve jako kaplan a později jako farář v Zahrádce u Ledče nad Sázavou. Po komunistickém puči 1948 byl na nátlak komunistického aparátu a navzdory petici podepsané třemi tisíci podporovatelů přeložen do Číhoště. Dne 11. prosince 1949 se při jeho kázání v číhošťském kostele podivuhodně rozkýval a zkroutil oltářní dřevěný křížek. Dne 28. ledna 1950 byl Josef Toufar unesen ze své fary příslušníky Státní bezpečnosti a na příkaz komunistických špiček bezmála měsíc brutálně vyslýchán a nucen k falešnému doznání sedmi příslušníky StB ve valdické věznici. Na následky mučení 25. února 1950 zemřel a byl pod falešným jménem pohřben v hromadném hrobě v Praze-Ďáblicích. V roce 2014 bylo jeho tělo exhumováno a důstojně pohřběno v Číhošti. V současné době probíhá jeho beatifikační proces. Až skončí, bude Toufar prohlášen za blahoslaveného.

Můj návrh uspořádání obálky tohoto vydání HN.

Ladislav Mácha (1923-2018)

Příslušník komunistické Státní bezpečnosti, který umučil kněze Josefa Toufara.

Narodil se ve Višňové na Příbramsku v rodině lesního dělníka. Vyučil se automechanikem, za války byl zapojen v ilegální odbojové skupině. V roce 1944 byl zatčen a vězněn. V únoru 1945 uprchl z drážďanského vězení a vrátil se na Příbramsko, kde spolupracova se sovětskými zpravodajci. Od léta 1945 byl členem KSČ a vstoupil do bezpečnostních složek. V únoru 1948 se podílel na diskreditaci demokratických stran. V roce 1950 jako velitel instruktážní skupiny vyšetřoval faráře Josefa Toufara a podroboval ho společně se svými podřízenými krutému mučen, na jehož následky kněz zemřel. Za „trest“ byl přeřazen do školského odboru ministerstva národní bezpečnosti, kde se podílel na výchově mladých příslušníků StB. V roce 1963 byl při prošetřování nezákonností potrestán stranickou důtkou a propuštěn z ministerstva vnitra. Později pracoval jako právník v zahraničním obchodu, po roce 1970 v Československém rozhlase jako šéf sekretariátu generálního ředitele a účastnil se normalizačních čistek. V roce 1998 byl uznán vinným a odsouzen. Po necelém roce byl podmíněně propuštěn z brněnské vazební věznice. Byl bezdětný, ženatý s příslušnicí StB Věrou Šarochovou. Žil v Praze na Petřinách a v posledních letech v Českých Budějovicích.